Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Pan Mac Kinley potřebuje peníze
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 32/2018)
Svět v ohrožení atomovou bombou! Nevíte dne ani hodiny, kdy se sovětští šílenci rozhodnou zmáčknout červené tlačítko! Před atomovou smrtí není úniku! Nebo snad…?
Ve fantastické grotesce Leonida Maximoviče Leonova Útěk pana Mac Kinleye (1962) nabízí lidem spásu magnát Samuel Bolder, vynálezce tzv. Salvatorií, v nichž lze bez úhony přežít i pět set let a probudit se v bezatomové, mírové společnosti. Bolder (v rozhlasové inscenaci jej se všemi klišé ohledně imperialisticko-kapitalistických zrůd hraje Viktor Očásek) však není žádný lidumil a za tuto službu si nechává pořádně zaplatit. Jeho reklamnímu „náletu“ je vystaven každý člověk, před barnumským vyvoláváním rozhlasových a televizních přístrojů nelze utéct.
Obětí kampaně se stane i středostavovský úředník pan Mac Kinley (Karel Höger). Hodný člověk milující děti, téměř již zasnoubený se slečnou Battlovou (Julie Charvátová), zcela podlehne uhrančivým hlasům reklamních šlágrů a pokusí se zajistit si pokoj v Salvatoriích za každou cenu. Ze svého platu na něj samozřejmě neušetří, a tak se nejdříve snaží proniknout dovnitř při oficiální prohlídce (tu vede v silně expresivní zkratce Josef Větrovec), pak přepadnout banku, vydírat milionáře a nakonec dokonce svést a zabít movitou vdovu (Jiřina Šejbalová). Nic z toho nevyjde – až v samotném závěru příběhu Mac Kinley najde výherní los na deset tisíc dolarů. To stačí na tři sta let v Salvatoriích, a tak je už vyhráno.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Noční Mikrofórum – Bořivoj Čermák (2024)
Host: Bořivoj Čermák, herec. Má raději jeviště nebo filmovou kameru? Po kom z rodičů zdědil orientační smysl? A z čeho čerpá inspiraci při ztvárnění náročné divadelní role, v níž vystoupí po boku svého otce, známého herce? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Téma Plus – Na pohřbu Varšavské smlouvy aneb Hlavně ne „kolektivní bezpečnost“ (2024)
Jak dostat z Československa po listopadu 1989 sovětskou okupační armádu? A jak rozpustit Varšavskou smlouvu? Nad tím se zamýšlejí hosté Jana Sedmidubského v pořadu Téma Plus.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Na pohřbu Varšavské smlouvy aneb Hlavně ne „kolektivní bezpečnost“. In web ČRo Plus, 27. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátek 90. let minulého století: československá zahraniční politika se probudila z hibernace. Po celá desetiletí byla diplomacie podřízená Sovětskému svazu a najednou se prakticky ze dne na den změnila v diplomacii sebevědomého státu, který ví, že chce radikálně změnit své místo ve světě. A mimo jiné vycouvat z vojenského paktu, jehož jediným smyslem bylo své členy držet na krátkém vodítku a v případě neposlušnosti na ně vzít hůl.
Varšavská smlouva v létě 1991 skončila. Ale co dál? Jak zabránit tomu, abychom se ocitli v mocenském a bezpečnostním vakuu? (…)
Po Česku – Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově (2024)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Miroslavem Markem a Josefem Vaňkem v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Host Radiožurnálu – Olga Špátová (2024)
Hostem je Olga Špátová, dokumentaristka. Tři roky točila o Petru Jandovi dokument s názvem Django. Dokumentaristka Olga Malířová Špátová zná písničky Olympiku od dětství. V čem je Petr Janda vděčný filmařsky? A mohou sloužit jeho písničky dobře pro ilustraci jeho životních zlomů? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Tobogan – Úspěšné ženy / Bestiář (2024)
Hosté: Bára Nesvadbová, Tereza Rychlá, Šárka Vaňková, Zbyněk Fric. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Večer pro Jana aneb V labyrintech dětství Jana Amose Komenského (2024)
Záběry z představení divadelní hry Bohumily Plesníkové Bludiště světa Jana Nivnického ve sklepení domu čp. 201 na Masarykově náměstí v Uherském Brodě, kde na začátku 17. století prožil část svého dětství chlapec Jan. Hru její autorka, Bohumila Plesníková, nastudovala se žáky ZUŠ Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí. Úryvky z inscenace, její vznik a historické souvislosti komentuje tvůrkyně představení, komeniolog profesor Pavel Floss a a historik Radek Tomeček. Pořad připravili Jiří Benák, Jiří Kamen a Lukáš Kamen.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
České a švýcarské Drážďany 2024 (2024)
Rozhovory Jiřího Kamena s bývalým ředitelem pražské Národní galerie Jiřím Fajtem, nyní vedoucím mezinárodních projektů Státních uměleckých sbírek v Drážďanech, a někdejším šéfem Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Mariusem Winzelerem, teď ředitelem drážďanské klenotnice. Setkání s oběma historiky umění doplní poznámky autora pořadu o současném kulturním dění v saské metropoli.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Za 5 pět – Jak mluvit o dějinách (a nepohádat se přitom do krve) (2024)
Připravil Petr Vizina.
Hovoří Michal Stehlík, historik, ředitel Muzea literatury, profesor na FF UK, Martin Groman, historik médií, FSV UK.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (Rádio Proglas, 16:55 h.; 46 min.).
Lit.: Vizina, Petr: Za 5 pět – Jak mluvit o dějinách (a nepohádat se přitom do krve). In web Radio Proglas, 27. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Přepište dějiny!“ Nadšený výkřik sportovního komentátora při vítězství našich hokejistů v Naganu před čtvrt stoletím dal jméno podcastu o moderních dějinách. Hosty pořadu jsou jeho autoři, historici Martin Groman a Michal Stehlík.
Můj životopis a mé vynálezy (2024)
Nikola Tesla. Kompletní audiokniha. Překlad Doris Hrušová.
Čte Zbyšek Horák.
Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, duben 2024 (1 CD MP3, celková délka 6 hod. 11 min.). Ukázka k poslechu zde.
Série: Extra liga
Pozn.: Pohled do magické mysli génia. Vlastní biografie nejvýznamnějšího vynálezce všech dob, objevitele střídavého proudu a rádiových vln, který už na počátku 20. století předpověděl bezdrátové přenosy dat mobilními sítěmi.
Vlastní biografie nejvýznamnějšího vynálezce všech dob. Nikola Tesla, syn důstojníka a posléze kněze, byl rovněž od mládí předurčen ke kněžské službě. Jeho životní dráha se ale ubírala jiným směrem – stal se fyzikem. Tak jako ti nejlepší umělci jsou obdařeni mimořádným talentem, darem jedinečných schopností byl nadán i Nikola Tesla. Vizionář, kterému se od dětství zhmotňovaly před očima obrazy, jež v pozdějším věku dokázal využít ke konstruování převratných objevů. Jeho představivost ho dovedla až k dálkově ovládaným letadlům, ponorkám a lodím. Stal se průkopníkem bezdrátového spojení a bezdrátových přenosů energie, získávání energie ze slunce. Už v roce 1909 předpověděl bezdrátové přenosy dat mobilními telefony a mobilními sítěmi. Díky svým fantastickým vidinám prý už v dětství putoval v prostoru a v čase… (anotace)
Mozaika – Krvavý Žižkov (2024)
Po úspěchu antologie povídek Krvavý Bronx zachycující zločiny brněnského Cejlu v 19. století, se vydavatelství Druhé město rozhodlo navázat podobným souborem z jiné lokality. Podle čeho si autorky a autoři vybírali soudničky, které se staly základem pro jejich povídky? A jak k nim potom přistupovali? Připravila Šárka Jančíková.
Hovoří Anna Bolavá, Martin Reiner a další.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).
Lit.: Jančíková, Šárka: Mordy i kuriozity na Starém Žižkově. Jak hříšní lidé města pražského inspirovali dnešní spisovatele? In web ČRo 3 Vltava, 18. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)
Jak se vraždilo, kradlo, podvádělo, šmelilo, ale i milovalo a žárlilo na Starém Žizkově? To ukazuje soudničkami inspirovaná sbírka povídek Krvavý Žižkov, v níž se spojilo 14 českých autorů. „Uvažovali jsme, že pokud se nám Krvavý Bronx vydařil, tak pojďme vymyslet jiné adjektivum a vydáme ještě jiný Bronx. Až po třech letech jsme pochopili, že problém je v substantivu. Krvavý je v pořádku, ale musíme najít správné místo,“ líčí nakladatel Martin Reiner. A dodává: „I druhou knížku ilustroval známý mladý výtvarník, tentokrát Adam Štěch. A máme opět i předmluvu historika, které se ujala Evy Hájková, jež fantazii jednotlivých autorů poutá v realitě.“
Sami autoři často příběh interpretují jinak, než dobový tisk, nahlížejí na problematiku z odlišné perspektivy, dávají hlas do té doby neviditelným aktérům, ukazují pachatele jako oběť systému, nebo tematizují samotný proces psaní a vzniku „senzačních“ zpráv. (…)
